Spojení s VINCI Energies nám dává prostor růst, shodují se zakladatelé INTECHNOLOGY

Z části stavařina, z části strojařina. Obor TZB svedl pracovně Ladislava Kočího a Jiřího Krepindla dohromady už téměř před dvěma dekádami. V roce 2014 založili společnost INTECHNOLOGY. Ta se letos v březnu stala součástí skupiny VINCI Energies. Oba zakladatelé zůstávají a chtějí dál rozvíjet to, v čem je „jejich“ firma silná. Navíc na velmi perspektivním trhu.

„Technický pokrok je nezastavitelný, je to výrazně znát v celé stavařině. Klíčová otázka je, aby domy byly funkční, moderní, ekologické, úsporné. Představuje to velký potenciál, který dál roste,“ shodují se oba.

INTECHNOLOGY jste založili v roce 2011, tedy vlastně relativně nedávno. Jak se to stalo?

JK: Potkali jsme se s kolegou u předchozího zaměstnavatele, který tehdy byl lídrem ve vzduchotechnice v Hradci Králové. Já jsem do té doby podnikal a hledal jsem něco klidnějšího.

LK: Naší motivací k založení vlastní firmy byla změna majitele, kdy do společnosti vstoupila investiční skupina a změnilo se směřování firmy. Odešli jsme nakonec tři – kromě nás dvou ještě finanční ředitel.

Jiří Krepindl
Jiří Krepindl
Ladislav Kočí
Ladislav Kočí

Jakou jste měli vizi při zakládání INT?

JK: Chtěli jsme zúročit naše zkušenosti, které jsou dnes už víc jak 35leté. Plánovali jsme pokračovat ve stejném oboru, ale v menším rozsahu. V podstatě jsme začali se zakázkami různého charakteru, chvíli jsme se specializovali na budování dispečinku propojeného s databázovým sběrem. Dvě třetiny naší práce tvořily realizační zakázky v oboru TZB.

LK: Začátek pro nás byl i do jisté míry duševní očista. Prošli jsme si celou cestu znovu. Přes den jsme běhali po stavbách, v noci jsme dělali nabídky. Měli jsme kontakty a důvěru zákazníků. To nám pomohlo k rozvoji. Postupně jsme začali nabírat zaměstnance a přirozeně růst.

V roce 2024 jste uzavírali hospodaření s tržbami asi 10 milionů eur. To je poměrně dynamický růst, pokud jste začínali ve třech lidech. Jak se to podařilo?

LK: První roky jsme měli obrat 5-8 milionů korun.

JK: Důležité bylo, že i když jsme měli malý obrat, měli jsme představu o systému fungování. Firmu jsme od začátku stavěli tak, aby v ní byl datový i účetní pořádek. Aby věci byly uspořádané. Už když jsme nabírali první zaměstnance, měli jsme jasně definované pracovní pozice. Měli jsme jasnou představu, jak to má fungovat, být organizované a řízené.

LK: Měl jsem zkušenosti s implementací ISO 9001 u dvou předchozích zaměstnavatelů, jedním z nich byl i KASTT, se kterým jsme nyní nově součástí skupiny VINCI Energies.

Věděl jsem, co obnáší urovnání pracovních procesů, jejich popis. Nechtěli jsme se certifikovat, ale všechny procesy jsme nastavili tak, jako bychom certifikovaní byli. Mohli jsme se poučit z předchozí praxe. Stavět firmu od základu byla v tomto ohledu jedinečná šance.

Jeden z vás je stavař, druhý strojař. Je to kombinace, která v oboru TZB dává smysl?

LK: Na „stavebce“ nám doporučovali, že pokud chceme dělat TZB, ať jdeme na vysokou školu se strojním zaměřením. Kolega si tuto cestu prošel přesně opačným směrem.

JK: Já jsem původně strojař, na ČVUT jsem nastoupil s tím, že se budu věnovat tepelným a jaderným zařízením. Jeden z oborů na strojní fakultě ale měl vazbu na stavařinu – právě TZB. Tam jsem přešel. Během psaní diplomky jsem dostal šanci od Josefa Cholasty, významného odborníka ve vzduchotechnice, používat u nich ve firmě počítač. Pak jsem tam v roce 1993 nastoupil.

INTECHNOLOGY je hodně silná v oboru měření a regulace. Tato specializace vznikla jak?

JK: Na začátku profesní dráhy jsem pracoval jako projektant vzduchotechniky. Byla to komplexní práce, kdy jsem se dostával k přípravě zakázek. A viděl jsem právě v oblasti měření a regulace obrovskou příležitost. Nebyla tu firma, která by dokázala zajistit, aby zařízení, které jsme navrhli, dobře fungovalo. Tomu jsem se potom začal věnovat ve vlastní firmě, to byla první podnikatelská zkušenost.

Zmiňovali jste i třetího společníka. Nyní jste dva.

JK: Ano, kolega, který s námi INT zakládal, odešel poměrně rychle v roce 2020. Na starosti měl provoz a finance. Byla to pro nás těžká situace, museli jsme se všeho ujmout a navázat na něj. Pro mě osobně to znamenalo, že jsem se musel převzít finanční vedení a omezit technickou roli.

LK: Rok 2020 pro nás nebyl jednoduchý, na druhou stranu nás to motivovalo. Byla to nová výzva. Udržet se na trhu a nedat našim zákazníkům pocítit, že u nás k takto významné změně došlo. A to se podařilo.

V oboru TZB a HVAC se pohybujete víc jak 30 let. Jak se ten obor vyvíjí?

LK: Technický pokrok je nezastavitelný a je to výrazně znát v celé stavařině. Stále se otevírají nové možnosti, jak domy postavit, aby byly více funkční, moderní, ekologické, šetrné. Pozitivně se v tomto odrazila covidová doba. Hlavně v oblasti regulace, například v oblasti dálkového přístupu ke správě objektů. Z mého pohledu jde o velmi atraktivní a prestižní obor.

Mění se přístup investorů k oblasti TZB a HVAC? Uvědomují si, jakou roli technika v moderních budovách hraje?

LK: Je to jedna z našich rolí. Přesvědčovat investora, že pokud tuto oblast podcení, nebo na ní chce ušetřit, vrátí se mu to. Že provozní náklady by jej měly zajímat víc než ty investiční. Bohužel stále na trhu přetrvává situace, kdy prvotní investice je hlavním kritériem. A roli tu hraje obvykle i generální dodavatel stavby, pro kterého je investiční cena rozhodující kritérium a upřednostňuje ji před budoucími provozními náklady.

JK: Obor TZB obecně trpí tím, že nemá tolik aktivní profesní komoru, který by zaštiťovala tyto profese, vytvářela standardy a zároveň bojovala za byznysové zájmy oboru. Často jsme v situaci, kdy musíme hledat technické řešení, které bude fungovat a zároveň bude splňovat podmínku ceny.

LK: Několikrát jsme kvůli tomuto faktoru i zakázku odmítli.

Je cestou dlouhodobý přímý vztah s investory?

LK: Ano. A snažíme se o to. Pokud jednáme přímo s investorem, který ví, co chce, a je ochotný do toho investovat, je to ideální cesta. Obvykle se pak takoví investoři vracejí.

JK: Aktuálně máme tuto zkušenost s investory, pro které jsme v minulosti realizovali velké stavby a implementovali tam naše technologie. Dnes máme zpětnou referenci, že se nám to povedlo, jsou spokojení a s dalšími projekty, které připravují, už nás oslovují napřímo a angažují nás do dalších úprav.

V březnu 2025 se vaše skupina stala součástí VINCI Energies. Proč jste se rozhodli spojit právě s ní?

LK: První věc je, že jsme chtěli investora, který firmy dál rozvíjí v daných oborech. Nechtěli jsme se spojit s finančním investorem typu fondu, který očekává výkon, ale s ničím nám nepomůže. Druhá věc je, že ve skupině vidíme možnost dalšího rozvoje. Vnímáme, že sami bychom už rostli pomaleji. Poslední věcí je pak myšlenka spojení s KASTT.

KASTT je součástí skupiny VINCI Energies už víc jak 20 let a pracuje ve stejném oboru. Znáte se?

LK: Já jsem v KASTT dřív i působil. Věděli jsme, že do toho jdeme s někým, kdo o tom oboru něco ví, působí v něm a chce se v něm dál rozvíjet. Sídlíme kousek od sebe, známe se osobně. Určitě to pro nás byly plusové body.

Co spojení s KASTT přinese?

LK: Věřím, že bude prospěšné oboustranně. My potřebujeme doplnit projekci, kde je KASTT silnější. My jsme silnější naopak v realizaci. Našim zákazníkům dodáváme hodně vzduchotechnických jednotek, jejichž součástí jsou rotační výměníky, jejichž výrobcem je KASTT. A perspektivu vidím i v personální otázce. V prostoru pro růst zaměstnanců, pro zkvalitňování podmínek jejich práce.

JK: Pokud se na spojení podíváme z pohledu obchodu, dává nám to silnější postavení na trhu a stáváme se zajímavým dodavatelem, který dokáže realizovat velké zakázky. To může nabídnout v oboru TZB málo firem.